Bylinky pro imunitu můžeme mít i na svojí zahrádce

Nepříznivé podzimní počasí se každým dnem blíží a vyvstává otázka, zda jsme na podzimní nachlazení připraveni a zda je naše imunita připravena bojovat s nepříznivými vlivy. Naše imunita totiž ovlivňuje schopnost organismu bránit se proti škodlivým látkám, patogenům (např. virům, bakteriím, houbám a parazitům) a některým vlastním buňkám, které se mohly stát nebezpečnými (např. rakovinným buňkám).

Imunitní systém hraje klíčovou roli v ochraně těla proti infekcím a některým nemocem a také v tom, jak tělo reaguje na tyto viry a jak se s nimi vyrovnává. Jakmile je virus nachlazení v těle, imunitní systém ho detekuje a začne proti němu bojovat. Toto je důvod, proč mnoho symptomů nachlazení (jako je horečka, zvýšená produkce hlenu) je ve skutečnosti výsledkem aktivní reakce imunitního systému na vir.

Lze tedy říci, že imunitní systém má zásadní vliv na prevenciimunitní systém má zásadní vliv na prevenci, průběh ale i zotavení se z nemoci. Je proto důležité udržovat imunitní systém v dobrém stavu životosprávou, výživou, dostatečným odpočinkem, očkováním a případně léčbou. Pomoci nám mohou i některé bylinky, které rostou na našich zahradách.

• Třapatka (Echinacea): Ačkoli je původem ze Severní Ameriky, třapatka se v České republice pěstuje a je populární pro své imunitní posilující vlastnosti.
• Česnek: Často používán v kuchyni a je známý svými antimikrobiálními vlastnostmi.
• Zázvor: Zázvor sice není původně naše bylinka, je zde ale široce dostupný a je ceněn pro své protizánětlivé a imunitní posilující vlastnosti.
• Šípky: Rostou divoce a jsou bohaté na vitamin C.
• Podbílek: Je známý svými protizánětlivými a imunitní posilujícími vlastnostmi.
• Lékořice: Kořen lékořice není původní, ale v některých částech České republiky je pěstován. Má protizánětlivé a antivirové vlastnosti.
• Mateřídouška: Má antivirové a antibakteriální vlastnosti a je tradičně používána k léčbě různých onemocnění dýchacích cest.
• Bazalka: Má antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti.
• Kopřiva: Je bohatá na železo, vitamíny a další živiny a může podporovat celkovou vitalitu.
• Meduňka: Je považována za tonikum pro nervový systém a může podporovat imunitní funkci.
• Heřmánek: Má protizánětlivé a relaxační vlastnosti a je tradičně používán k léčbě nachlazení a chřipky.

Použít můžete různé tinktury a esence, ale v podzimním chmurném počasí jistě oceníte jejich konzumaci ve formě čaje, což je vynikající způsob, jak podpořit imunitní systém a zároveň se zahřát a relaxovat. Navíc jich můžete namíchat více dohromady, dle vlastních preferencí nebo vyzkoušet některý již z nabízených hotových bylinných čajůhotových bylinných čajů.

Nerostou vám na zahradě? Zasaďte si je!

A pokud nemáte to štěstí, že by vám tyto mocné bylinky na zahradě rostly jen tak sami od sebe, můžete si je jednoduše zasadit. Například zmiňovaná EchinaceaEchinacea je na pěstování poměrně snadná, pokud dodržíte několik základních pokynů. Echinacea purpurea je nejběžnější a je považována za nejodolnější.

Třapatka (Echinacea) preferuje plné slunce, ale snese i částečný stín. Vyberte dobře odvodněnou půdu. Pokud je půda příliš těžká, můžete do ní přimíchat trochu písku nebo kompostu.  Semena můžete vysévat přímo ven na jaře nebo na podzim. Pro rychlejší klíčení semena můžete před výsevem stratifikovat, což znamená, že je uložíte do vlhkého písku nebo rašeliny a necháte v chladničce asi 4-6 týdnů. Semena vysévejte mělce, asi 0,5 cm hluboko.

Třapatka je odolná vůči suchu, během prvního roku růstu je ale důležité ji pravidelně zalévat, aby se zakořenila. Jakmile je rostlina zavedená, vyžaduje minimální péči a zalévání. Odstranění vybledlých květů může podpořit delší kvetení a po odkvětu můžete rostliny stříhat zpět o polovinu, což může podpořit druhou vlnu kvetení.

Pro léčebné účely se obvykle sklízejí kořeny třapatky po druhém nebo třetím roce růstu na podzim. Listy a květy můžete sklízet během letních měsíců. Pěstování třapatky je skvělý způsob, jak přidat krásné květy do vaší zahrady a zároveň mít přístup k léčivé bylince.

Zázvor (Zingiber officinale) je tropická rostlina, která se dá pěstovat i v mírném podnebí jako pokojová rostlina nebo venku v teplejších oblastech. Pokud žijete v oblasti s chladnějším podnebím, můžete zázvor pěstovat v květináči a přes zimu jej přenést dovnitř.

K pěstování zázvoru můžete použít hlízy zakoupené v obchodě. Ideálně vyberte biologicky pěstovaný zázvor, protože komerční může být ošetřen proti klíčení. Hlíza by měla být čerstvá, pevná na dotek a měla by mít několik „oček“ nebo pupenů. Hlízu namočte přes noc do teplé vody. Pokud je hlíza velká, můžete ji nakrájet na menší kusy, přičemž každý kus by měl mít alespoň jeden pupen.

Vyberte si hluboký květináč s dobrou drenáží. Naplňte květináč zemědělskou směsí, která je dobře odvodněná. Můžete použít směs květinové zeminy a perlitu nebo písku. Hlízy vysaďte tak, aby pupeny směřovaly vzhůru, zhruba 2-5 cm pod povrch zeminy. Zálivka by měla být mírná. Půda by měla zůstat vlhká, ale ne mokrá. Zázvor preferuje teplé a vlhké podmínky. Ideální teplota pro klíčení je mezi 22-25°C. Umístěte tedy květináč na světlé místo, ale mimo přímé sluneční světlo.

Jakmile rostlina začne růst, můžete přidávat hnojivo bohaté na draslík. Zázvor je obvykle připraven ke sklizni asi 8-10 měsíců po výsadbě. Můžete vytáhnout celou rostlinu nebo odříznout kus hlízy a nechat zbytek růst. Po sklizni nechte hlízy vyschnout několik dní na suchém místě. Pěstování zázvoru vyžaduje trpělivost, ale když vidíte první výhonky vyrůstat z hlízy, je to velmi odměňující! A navíc, čerstvý zázvor má mnoho kulinářských a léčivých využití.

Zdroje info: Autor, naturway.cz, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7815254/

Náhledové foto: Pixabay