Adventní dekorace, které vydrží až do Tří králů: Z jakých dřevin je vyrobit

Každý rok kupujeme na adventních trzích chvojí a každý rok nám byt zaplaví malá jehličnatá pohroma. Přesto však nastává ona „zkáza“ u různých dřevin v různou dobu. Podívejte se na naše tipy na jehličnany i listnáče, které vám doma vydrží bez jakékoliv péče klidně měsíc v perfektním stavu.

Chvojí z jedle byt příjemně provoní

Vcelku nezáleží na tom, který druh si vyberete. Jedle je opravdu trvanlivá a krásná. Pokud však budete sahat po materiálu ze zahrádky, tak pozor na záměnu jedle (Abies) s douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii). Jehličky mají velmi podobné, ovšem pokud douglasku rozemnete v dlani, ucítíte nezaměnitelnou vůni citrusů.

Jistotou při sázce na jedli je „učesaná pěšinka“ – jehličí uspořádané do dvou řad a bílá čárka uprostřed. To u smrků, s nimiž bývá někdy jedle zaměňována, trčí jehličí na větvičce doslova do všech stran. Takže splést si je je při bližší prohlídce skoro nemožné.

Foto: Pixabay

Hodit se bude i borovice

Její dřevo je sice více smolnaté (takže na práci doporučujeme rukavice), ale jinak je borovice (Pinus) skvělou pomocnicí při vánoční výzdobě. Poznáte ji snadno – jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou a více. Ovšem všeobecně platí, že čím delší a jemnější jsou, tím méně trvanlivosti nabídnou.

Foto: Pixabay

Tis je jedovatý, ale krásný

I tis červený (Taxus baccata) zvaný také tis obecný se může chlubit dlouhou výdrží. Rozeznat ho není těžké – jeho jehličky jsou totiž na svrchní straně temně zelené až černé, spodní strana je pak stříbřitě zelená. Na podzim se pak na samičích rostlinách (tis je dvoudomý) objeví červené plody alias tisinky. Jejich míšek je jako jediný z tisu nejedovatý a dokonce poměrně chutný. Nesmíte však spolu s ním zkonzumovat i semeno. Do adventních dekorací se pak tyto lepkavé byť atraktivně zbarvené plody rozhodně nehodí.

Domů si ho doneste jen ve chvíli, kdy tu spolu s vámi nebydlí kočky nebo malé děti – to kvůli jeho jedovatosti. A v moderních vytápěných bytech bohužel někdy „odchází“ předčasně, o to lépe se však uplatní při tvorbě venkovní výzdoby.

Foto: Pixabay

Věnec může mít i listy – použijte třeba buxus

Zimostráz alias buxus (latinské označení) se také pyšní značnou trvanlivostí. K výrobě dekorací se proto používá už odpradávna a ani ty vánoční nejsou výjimkou. U nás je obvykle k vidění zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), známý také pod lidovým označením „krušpánek“.

Foto: Pixabay

Pomoci vám může i cesmína a mahonie

Ale buxusem možnosti „listnatých“ věnců rozhodně nekončí. Koneckonců – není to právě typická vánoční rostlina. Tak po čem ještě v této oblasti sáhnout? Zamilovat si můžete třeba cesmínu či mahonii. Řada lidí si je plete a obvykle to ani příliš nevadí, protože co do trvanlivosti v zimních dekoracích to mají obě stejně. Nicméně pojďme se naučit je rozlišovat.

Podívejme se nejdříve na mahonii – v našich zahradách je nejčastěji k vidění mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Jak už název napovídá, svým vzhledem cesmínu opravdu připomíná, její listy však nejsou tak silné, masivní ani lesklé. Nejlépe se však prozradí na podzim – obdaří vás totiž modrými plody.

Foto: Pixabay

To cesmína má naopak plody vždy červené (nebo dorůžova či s bílými tóny – záleží na okrasné variantě). U nás bývá k vidění většinou cesmína obecná (Ilex aquifolium). Ovšem pozor – jak mahonie tak i cesmína dorůstají poměrně pomalu, s jejich trháním to proto raději nepřehánějte. Uplatní se spíše jako přízdoba – i když věnec na dveře, vyrobený pouze z cesmíny, vypadá skvěle. Chcete-li zakomponovat do výzdoby i plody, přestříkejte je na větvičkách bezbarvým lakem. Vydrží pak bez úhony opravdu dlouhou dobu.

Foto: Pixabay

Mezi další skvělé tipy patří i cypřišek lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) nebo jalovec (Juniperus) – a to nejlépe v keřovité formě. U nich se však bez rukavic neobejdete.

Náhledové foto: Pixabay