Plesnivé ovoce a zelenina nemusí vždy do koše. Někdy je lze ještě zachránit

Koupili jste si v obchodě hrozny, maliny nebo jiné ovoce či zeleninu a objevili jste jeden kousek rozmačkaný a s menší plísní? Nic zvláštního, co by se nemohlo nikdy stát. Naopak se s takovýmito nepříjemnými nálezy se setkáváme čím dál tím častěji. Mnohdy si pochopitelně říkáme, že bychom mohli zmíněné potraviny ještě sníst. Pochopitelně se ale obáváme případných následků, které by nás mohly potkat. Jak to tedy vlastně s plísní je a co ještě lze pozřít?

Ne všechny plísně nás nutně chtějí zabít

Většina plísní potravinách naše zdraví nezničí. Naopak, jsou vcelku neškodné. Většinu plísní lze také vizuálně najít, nicméně mnohé jsou přímo v samotných plodech a jejich identifikace je pouhým okem prakticky nemožná. Plísním se daří v teplém a vlhkém prostředí. Plísně vypouští denně mraky mikroskopicky spor. Člověk jich dokáže podle Elisabetta Lambertiniové, vedoucí vědecké pracovnice Globální aliance pro zlepšení výživy, vdechnout za den zhruba 1000 až 10 miliard. Kolem nás jsou zkrátka miliony spor.

Jaké druhy plísní jsou v domácnostech běžné?

Je jich spousta, nicméně nejčastěji se jedná o Penicilliu, (štětičkovec) na jablkách a Aspergillus (kropidlák) na hroznech. Mnohdy produkuji mykotoxiny, jež dokážou způsobit nepříjemné otravy a poškodit ledviny. Nejnebezpečnější je aflatoxin. Jak již bylo řečeno, většina plísní na potravinách je neškodná, nicméně nepoznáme to na pohled. Někdy to lze poznat chutí a pokrm vyplivnout, nicméně vhodnější je pochopitelně dané potraviny nejíst.

Chlazení a mrazení jako prevence

Logicky. Podle vedoucího katedry potravinářství na Rutgersově univerzitě, který se vyjádřil pro časopis National Geographic, jsou vlastně mikroorganismy jakési systémy malých chemických reakcí. Když se sníží teplota, procesy se pochopitelně zpomalí. Teplota v lednici by se měla pohybovat mezi 2 až 4 °C. Potraviny by se měly skladovat v uzavřených nádobách odděleně. Před konzumací je třeba ovoce a zeleninu oplachovat.    

Foto: Pixabay

Kdy lze plíseň vykrájet a kdy nikoli?

Schaffner hovořil o tom, že velkou roli hraje konkrétní druh potravin. Třeba u takové mrkve lze odkrojit plíseň a zhruba centimetr neplesnivé části. Zbytek by měl být v pohodě. Podobně jsou na tom i jiné tvrdé potraviny. Třeba takové nakládané okurky s plísní patří do koše. Tady se nedá nic dělat. V případě hroznů lze odstranit jednu či dvě napadené bobule a zbytek dokonale umýt a konzumovat. V případě většího napadení se už musí balení vyhodit.

Co se stane, pokud sníte plesnivé ovoce či zeleninu?

Většinou nic, protože jde o netoxické plísně. Pokud ale budete mít průjem, projeví se dušnost a nebudete se cítit dobře, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Zdroje info: Autor, https://www.nationalgeographic.com/premium/article/what-to-do-when-you-see-mold-on-your-food, https://bezpecnostpotravin.cz/termin/aflatoxiny/,https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0362028X23054819,https://www.bfr.bund.de/en/mould_in_foods___health_risks_and_how_to_avoid_them-316083.html

 Náhledové foto: Pixabay